Pane soudce, vy jste Hitler!

Když se před třemi dny ve městě Hildesheim, pár kilometrů od dolnosaského hlavního města Hannover, konal soud s libanonským kulturním obohacovatelem Mohamadem O., nic zpočátku nenasvědčovalo tomu, že by se mělo jednat o událost, která by se nějak vymykala po léta zažitému trestněprávnímu koloritu německých soudů. Při nich platí totiž jakýsi zvláštní úzus, kdy soudci v případě násilné trestné činnosti spáchané cizokrajcem hledají stůj co stůj všemožné „polehčující” okolnosti s odkazem na kulturní zvyklosti, aby nebyl dotyčný zloděj/vrah/sexuální delikvent atp. chraňbůh krácen na své kulturně-etnické identitě a německý soud obviněn z rasistických resentimentů. Poté, co si německé veřejné mínění dokázali tradičně ochočit Židé – dřížící stále v rukou známý holokau$tový žolík – a židovským hošíkům tak pindíky dle staré židovské tradice na území Německa (!) budou rituálně řezat dál, přiučili se něčemu také mohamedánští obyvatelé Okupované republiky Germánistán. Pojďme se na to podívat.

Mohamed O. zastřelil se svým komplicem svého soka v „lásce” Abdelkadera D u semaforu v městečku Sarstedt. Takzvané „vraždy ze cti” jsou v Libanonu možná honorovány obdivem a respektem příbuzných, v Německu je to však vražda jako řemen a chodí se tu za to do basy. Obecně není na samotném případu co komentovat.

Když však soudce Ulrich Pohl vynášel rozsudek doživotního vězení pro obžalovaného, začala se z lavic v sekci pro diváky zvedat nejdříve mužská část vrahových příbuzných a zakrátko také i láteřící ženy všech věkových skupin. Na hlavu soudce Pohla padaly otevřené výhružky, že i jeho brzy navštíví nějaký střelec a na adresu Němců obecně oblíbené: „Všichni Němci jsou prasata!“ Soudní budovy se zmocnilo lomození libanonských klanových vůdců, chaos a křik. K uklidnění situace byly přizvány silné posily z řad justiční stráže a policie. Ta byla nucena za použití donucovacích prostředků vyvést takřka všechny členy libanonského rodinného klanu. Když smýkali také postarší, korpulentní dámu, zaječela tato ještě směrem k soudní síni na adresu soudce: „Ten chlap je Hitler!”

A takhle nějak to tam vypadalo:

Abychom si tedy rozuměli: Když si Němci ve své zemi nepřejí celospolečenskou normalizaci obřezávání, hrozí zase další Holokau$t a když má jít sedět musulmanský vrah, tak je soudce „Hitler”.

Mám pomalu pocit, že vždy, když je potřeba si na německé společnosti vynutit nějaká privilegia či rovnou vztyčit vlajku nábožensko-kulturní hegemonie těch před nedávnem do země přišedších, poslouží k tomu výše zmíněná kouzelná slovíčka. Ovšem zatímco Židé si počínají v prosazování svých cílů mimořádně zdatně a profesionálně, jsou pokusy jejich semitských příbuzných přinejmenším legrační.

Ať už si totiž máme pod pojmem „být Hitler” představit cokoli, jedno je jisté: Kdyby dotčený pan soudce byl opravdu Hitler, nebyly by takové pralesní excesy v německých soudních síních možné ani omylem.

Váš
Zvídavý Vincenc

Spojeno tagy: Civizilzace, Kulturní obohacení, Multikulti, Multikulturalismus, Soužití, Vražda, Zloči, Zločin a trest

Posted in: Úvahy, Zprávy